"Emoce a světlo jsou pro mě nejdůležitější prvky fotografie," říká ústecký fotograf Ondra Budka

autor

Karolína Herzogová

Čisté a stylové fotografie. To je krásné heslo, kterým vás na svých webových stránkách přivítá Ondřej (neboli Ondra) Budka. Úspěšný fotograf, v současné chvíli působící v Ústí nad Labem. Jeho cestu od analogového Panasonicu Lumix FZ38 až po dnešní výbavu, která čítá profesionální zrcadlovku Nikon, objektivy Sigma, záblesková světla od Photon Europe a další vychytávky, jsme detailněji rozebrali v následujících řádcích. Přiblížil nám i boj proti koronavirové krizi, které nyní musí čelit každý fotograf. Přeji příjemné čtení plné dobrých rad a pěkných příběhů a doporučení od profíka, jímž fotograf Ondra Budka bez debat je.

Prosím o krátké představení Vás samotného a Vaší dosavadní tvorby.

Jmenuji se Ondra Budka a jsem svatební a portrétní fotograf. O fotografii se zajímám už od dětství, kdy jsem pobíhal s analogovým fotoaparátem po horách s mou babičkou a fotografoval jsem každý kopec a každou horskou chatu na našich túrách po Krkonoších. První fotoaparát jsem si koupil ve svých 20 letech (rok 2007) a zkoušel jsem, jak už to bývá, fotit snad všechno. S první zrcadlovkou a pevným objektivem o pár let později jsem měl ale brzy jasno. Fotografování lidí a jejich portrétů je něco, co mě neskutečně baví a naplňuje a tomu se vlastně věnuji dodnes.

Máte široký rozptyl fotografování lidí – od byznys portrétů, přes svatební fotografie až po rodinné portréty. Co Vás na nich baví nejvíc? A znamená to, že fotíte výhradně lidi, nebo jste přičichl i k jiným oblastem, které jste ale dál nerozvíjel?

Ano, fotím výhradně lidi. Začínal jsem focením rodinných portrétů, to mě přivedlo ke svatebnímu focení, a nakonec jsem si otevřel i ateliér. U rodin mě baví sledovat jejich vývoj, sám jsem rodič a děti rostou šíleně rychle. Je škoda nemít žádné vzpomínky na tyto roky, dobrá fotka je něco, co tyto vzpomínky dokáže krásně oživit. Každý rok se ke mně vrací stejné rodiny pro rodinné fotografie. Na svatbách mě baví ta úžasná pozitivní energie, která tam celý den panuje, baví mě zachycovat emoce a vytvářet svým vlastním způsobem reportáž svatebního dne. Emoce a světlo jsou podle mě nejdůležitějšími prvky fotografie (nejen u fotografií s lidmi). A co se týče ateliéru, ten se pro mě stává srdcovou záležitostí. Jsem tak trochu perfekcionista a v ateliéru mám vše pod kontrolou a mohu vše dotáhnout do maxima. Hraní si se světlem je něco, co mě opravdu baví.

Jak důležitá je podle Vás specializace ve fotografii? Často se setkáváme s fotografy, kteří fotí od koncertů, přes produktovky až po newborn...

Pro prezentaci fotografa a vytvoření si známého jména je to určitě velmi důležité. Fotograf by si měl vybrat jen určité odvětví, které ho nejvíce baví a tomu se věnovat naplno. Minimálně se prezentovat jen v tom daném odvětví. Klienti potřebují mít jasno co daný fotograf vlastně fotí a čemu se věnuje a co mu jde nejlíp. Každé odvětví je dost specifické a vyžaduje jiné znalosti a techniku. A nikdo nemůže umět vše :-D

Jakou techniku používáte a jak velký posun ve focení pro Vás znamenalo pořízení prvního světla?

Fotím na Nikon. Nikon D90 byla moje první zrcadlovka, a tak jsem u této značky už zůstal. Dnes mám Z6 a D810, s příchodem bezzrcadlovek u Nikonu již nemusím o přechodu k jiné značce uvažovat. Skla používám převážně Sigma ART, pro jejich nekompromisní výstup. V ateliéru používám záblesková světla od Photon Europe. V podstatě celé vybavení ateliéru (od studiových světel, přes softboxy, odrazné desky a radiové odpalovače) mám vybaven značkou Photon Europe. Nabízí kompletní sortiment a s kvalitou provedení jsem maximálně spokojen. A co pro mě znamenalo pořízení prvního studiového záblesku? Obrovský posun v mém focení. Pořízením prvního záblesku a focení v ateliéru mi úplně změnilo pohled na vnímání světla. Začal jsem světlo více vnímat všude kolem sebe, jak se chová, jak kreslí. Naučil jsem se techniky svícení, které se dají aplikovat i u focení mimo ateliér. Mnohem více teď vnímám světlo i venku.

Jaká je podle Vás nejdůležitější vlastnost fotografa a proč?

Je to práce s lidmi (alespoň v mém případě), jako fotograf musím být tak trochu psycholog. Mít empatii, umět se vcítit do lidí, naladit se na jejich vlnu. Pak se dá dosáhnout nejlepších výsledků. Lidé při focení se musí cítit uvolněně a v pohodě.

Vnímáte vzhledem k Vašemu povolání koronavirovou krizi jako příležitost nebo pohromu? K čemu jste nabytý čas využil?

Pro fotografy je to určitě velký problém, ze dne na den se všem zrušila dohodnutá focení na několik měsíců dopředu. Naštěstí už se začíná vše vracet do normálu. Já osobně jsem volný čas využil k předělání svých webových stránek, už jsem to dlouho odkládal. Udělal jsem si pořádek v našich rodinných fotkách (staré známé přísloví – kovářova kobyla…). A také jsem trávil více času se svou rodinou a relaxoval. Brzy začne svatební sezóna, tak se odpočinek v podstatě i hodil.

Kdo je Vaším fotografickým vzorem a proč? Máte nějakou oblíbenou fotografii, od kohokoliv?

Těch vzorů, co sleduji je více, vesměs se ale jedná o zahraniční fotografy. Nejvíce fotografů sleduji z Ruska. Jejich rodinné (a nejen rodinné) fotografie patří dle mě k těm nejlepším na světě. Na východě prostě mají pro dobrou fotku asi lepší cit. Dále sleduji i fotografy studiové. Obzvlášť se mi líbí tvorba od fotografa Johna Gresse, jeho svícení portrétů je dokonalé. Z našich fotografů sleduji spíše fotografy zaměřující se na svatební fotku. Hodně se mi líbí například styl Michala Szydlowskiho.

A máte nějakou svoji oblíbenou fotografii? A proč právě onu?

Svou oblíbenou, vyloženě oblíbenou, fotografii asi nemám. Já jsem totiž dost na své fotografie kritický. Možná až přehnaně a také věčně nespokojený :-D Na každé fotce pak vidím, že tady to šlo ještě zlepšit a támhleto jsem mohl udělat líp. Určitě by se ale nějaké více oblíbené fotografie (hlavně tedy z oblasti studiových portrétů) našly.

Co by podle Vás nemělo chybět v brašně nebo v batohu každého začínajícího fotografa?

Řekl bych, že fotoaparát :-D Ono totiž u začínajícího fotografa ani tak není důležitá technika (mít plno objektivů, blesků, odrazných desek apod.). Mnohem důležitější je mít batoh s fotoaparátem stále u sebe a fotit. Naučit se s ním pracovat. Naučit se vnímat svět skrz fotoaparát. Neméně důležité, a hlavně v začátcích, je i mít jistou dávku sebekritiky a tou se posouvat dál. Najít si své oblíbené fotografy a sledovat, jak fotí, učit se z jejich fotek. Vyzkoušet si klidně i nějaké jejich nápady a vložit do toho něco svého a formovat si svůj rukopis.

Co na své práci milujete a co naopak nemáte rád na práci fotografa, pokud něco takového je?

Líbí se mi ten pocit, když odcházím z focení a vím, že se mi focení povedlo, že jsem měl nějakou představu a ta se nám povedla zrealizovat. Přijedu domů a fotky musím hned stáhnout do počítače a ještě „za tepla“ se na ně podívat. A jestli je něco, co na práci fotografa nemám rád? Jak jsem již říkal, je to práce s lidmi, občas je to náročné. Naštěstí mám asi kliku na klienty a takových případů bych mohl spočítat na prstech jedné ruky.


 

Další články

Další články
Like Líbí se: 0 | Comments Komentáře: 0 | Views Zobrazení: 20477

Facebook komentáře

Komentáře

Pro možnost přidat komentář se musíte přihlásit

Žádné komentáře...

Úpravy fotografií
Viki
1 0 316848 Marián Baláž
forum
Přispívat můžete po přihlášení
komentář k fotografii jemné glamour svícení
Podle mně asi chtěl zachovat ISO 100 a čas 30 se stativu nen... >>
komentář k fotografii jemné glamour svícení
Podle mně asi chtěl zachovat ISO 100 a čas 30 se stativu nen... >>
komentář k fotografii En piscina
pepa HD jsem minulí týden vrátil i s tím hrozným odpalovač... >>
komentář k fotografii En piscina
pepa HD jsem minulí týden vrátil i s tím hrozným odpalovač... >>
komentář k fotografii S3
hezké
GalerieLighting diagramyČlánkyÚpravy fotografiíWorkshopyAteliérProvozní podmínkyKontakty